Mrozkulka bloguje

Ne že bych si nedala žádné úkoly, to zase ne. Byt už volá po novém úklidu, obzvlášť poslední dny, vědoma si toho, že na úklid budu mít dostatek času a prostoru, jsem to tady trošku zanedbávala. Chci si ale užít to, že nic NEMUSÍM. Dnes už temeperament dětí vrcholil, neříkám, že zlobili, ale jsou živí a hluční ažaž, a přestože jsem ráno nemusela vstávat, jelikož mají prázdniny, vzala si do ruky knížku, tak klidu jsem rozhodně neužila. Sotva jsem přečetla půlku věty, přiběhla Adélka.
"Mami, koukej, co mám."
Koukám koukám, v ruce drží vystřihnutý vlastnoručně namalovaný obrázek. Vypadá to jako čertík.
"A co to je, Adélko."
"To je vosa Máňa. "
???
"Adélko, nepopletla jsi to? Nemá to být včelká Mája?"
"Jo, včelka Mája."
Odchází do pokojíčku. Opět se začítám do knížky.
Přibíhá další dítko.
"Mamí, že nejsem malý. Adéla se mi posmívá, že jsem malý."
"Ne Míšánku, nejsi malý, a běž si pěkně hrát, maminka by si ráda chvilku četla."
Odbíhá. za chvilku přichází Mates, a ptá se, jestli může jít ven. Je 7:30, takže vysvětluji, že až za chvilku. Do toho přichází Terezka a sápe se mi pod noční košili. Copak asi chce? Já si prostě dneska nepočtu.
Vzdávám to a vstávám. Mezitím, co převlékám Terezku, děti se předhánějí, kdo je nejlepší. Matýsek mi ukazuje, co se učí v tělocviku. Kříží ruce na prsou a z polohy vleže se snaží dostat do sedu. "Mami, ale to je hrozně těžké, uf.." Míša ho sleduje a nedá mu to. Zkouší to taky, naprosto zlehka a bez problémů. Nato Adélka předvádí svůj "umělecký kousek". V poloze na bříšku se dotýká nožičkama hlavy, tzv. kobra, kterou ji naučila Sára, co už je velká holka a chodí do gymnastiky. Všichni mají pocit, že to nic není a zkoušejí to taky, včetně mě...No, tak potom smekáme před Adélkou...nikomu z nás se to nepovedlo:-) Míša ještě hbitě vyšplhá po lanech, která drží houpací pytel až nahoru ke stropu, chytne se na hácích a chvilku visí...No prostě opička:-) Pak se přesouváme do kuchyně, to vše za neustálého štěbetání ratolestí. Hlavu mám jako škopek, bolí a ani třetí brufen, který jsem za posledních 12 hodin do sebe narvala nepomohl...Drží mě jedině to, že večer odjíždějí...
A teď jsou pryč a už se mi stýská. Znáte to, ne? Nicméně se pouštím do všech těch restů a hlavně – RELAXUJU...Aaaaach, to je klíd, to je pohodaaaa...