28.03.2008
Jako děti
Spoustu času teď trávím se svými dětmi. Není se co divit, jsem na mateřské. Ony ovlivňují mne a já ovlivňuji je. Navzájem se ovlivňujeme tím dobrým i tím špatným. Doufám, že to lepší oboustranně převládá.
Ráda bych někdy měla jejich bezprostřednost a naivní a jednoduchý pohled na svět. Jejich důvěru v lidi. Stále je co okoukávat a čemu se učit. Chtěla bych se na každého člověka dívat s tím nesebestředným pohledem a učit se. Od dospělých i od dětí. Nedávno jsem jela autem a uvědomila jsem si, jak se ze mě vytrácí to něco, co jsem mívala dřív. Za každou cenu dělat něco pro lidi kolem sebe. Jak osekávám věci, které mi nic nepřinášejí a zdají se zbytečné, osekala jsem i tohle. Ztratila jsem ten naivní pohled a začala být příliš racionální. Zkušenost mě naučila, že být stále ochotná není zrovna výhodné. Pak, když něco potřebuju já, tak se většinou ostatní otočí zády. Začala jsem moc počítat. Začala jsem se ptát: A co z toho budu mít já? Naštěstí jsem zaregistrovala svítící kontrolku. Tohle není správné. Chci znovu získat ten naivní pohled, znovu a mnohem víc dávat a nic nečekat. Bude to drsné. Bude to bolet, možná. Ale chci to.
:-)
:-)
Komentáře
[1]:-) (Sába - WWW) Vloženo 28.03.2008, 16:16:09
On zasévá touhu po dobrých věcech...[2]má recht (Emily ) Vloženo 03.04.2008, 19:43:56
Myslím,že jsem poslední dobou začala pozorovat taky tento jev u sebe.Dělat věci bez toho,aniž bych cokoliv za to čekala, je možný vážně jen když mám zacílený zrak na Boha.
díky za připomenutí
Všechna pole jsou nepovinná.
Vaše IP adresa nebude veřejně zobrazena.
Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na daný komentář.
Avatar friendly.
Vaše IP adresa nebude veřejně zobrazena.
Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na daný komentář.
Avatar friendly.